Pravá láska...!

25. listopadu 2006 v 13:30 | Fallen Angel |  Povídky (Naše a vaše)
Je noc a prší. Nikde, nikdo jen na lavičce v parku sedí dívka a pláče. Má dlouhé světle blonďaté vlasy, které jí padají do tváře a velké modré uplakané oči. Člověk by jí vystihle jedním slovem "krásná". Andělsky krásná lepé řečeno, ale tak smutná. Každý by si řekl, že někdo tak krásný může milovat pouze sebe, ale ona víc než sebe milovala někoho jiného. Možná až příliš milovala. Ale teď, tenhle proklatý den ho ztratila navždy. Navždy ztratila lásku svého života. Nikdo neví jak to bolí dokud to sám nezažije.
To ráno bylo jako každé jiné. Probudila se vedle něho na posteli on se k ní sklonil, políbil jí na čelo a pohladil jí po vlasech. V jeho objetí tak ráda usínala a ještě radši se vedle něho probouzela. To ráno kdy vedle sebe leželi a objímali se si něco slíbili. Něco jako věrnost sobě navždy. Jako by věděli co se ten den má stát.
"Tak moc tě miluji, že bych pro tebe i zemřel." Otočil se na ni. Ona se jen usmála. Věřila mu, protože věděla jak moc jí miluje.
"Kdybys ty zemřel pro mě, tak pak já bych zemřela pro tebe." Odpověděla mu a víc se k němu přitiskla.
Tohle bylo víc než pouhý slib, ale tím si uvědomili, že bez sebe nemůžou žít. Trávili spolu všechen čas. Nikdy bez sebe neudělali ani krok. Možná právě to byla ta osudová chyba a nebo ne?
Ještě ten den ruku v ruce vyrazili z domu na oběd, už dlouho ho plánovali, ale teprve dnes si udělali čas sami pro sebe. A nebo společný oběd zrovna v tenhle den byla ta chyba?
Ne oni dva žádnou chybu neudělali. Jen chtěli jít na oběd. To osud za to může. Jak mohli vědět, že proti nim pojede náklaďák? Nikdo to nevěděl. Prostě šli přes silnici a pak už bylo jenom slyšet skřípění brzd. A on jí zachránil vystrčil jí v čas ze silnice, aby se jí nic nestalo a sám přišel o život. Jeho poslední slova, když ho držela v náručí a tiskla ho k sobě, patřila jí. "Miluji tě, ale ty to víš." Pošeptal jí s úsměvem na rtech a pak se navždycky zavřeli jeho hnědé zářivé oči.
Ta dívka seděla na silnici a v náručí pořád svírala jeho tělo. Nevěděla co má dělat, prostě jenom seděla a brečela. Nakonec jí ta bolest přemohla a ona jí ze sebe dostala hlasitým křikem, který se nesl celou ulicí.
A teď sedí na lavičce v parku a vzpomíná na to neštěstí co jí potkalo. Věděla co mu slíbila on to dodržel a ona? Ano ona taky. Utřela si slzy, věděla, že za chvíli se sním opět setká a on jí obejme jí jako to ráno. Usmála se a vyndala si z kapsy u kabátu krabičku. V krabičce byly prášky. Prášky na spaní. Snědla je všechny. Nechtěla žít, věděla, že život bez něj nemá cenu a proto to udělala. Lehla si na lavičku, pomalu usínala a svoje dlouhé blonďaté vlasy nechala volně vlát. Poslední věta co řekla byla pro něj i když věděla, že za chvíli budou zase spolu. "Taky tě miluji, ale ty to víš." Zašeptala do větru a usnula. Navždycky. Láska je nádherná věc.
Prosím pište komentáře...Fallen Angel..:-*
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Fallen Angel Fallen Angel | 25. listopadu 2006 v 13:31 | Reagovat

Jestli se vám to nezobrazilo tak ten text musíte ozbnačit levím tlačítkem myši...!!!

2 W.A W.A | 26. listopadu 2006 v 11:47 | Reagovat

jj je to pěkný , ale chtělo by to aby to bylo trošku měnší,nebo se mi to všechno nezobrazilo.......koneční věta je jakoby věděli co se ten den má stát , nebo ne????

3 W.A W.A | 26. listopadu 2006 v 11:51 | Reagovat

jj tak ne přečetla jsem si to celý,je to goog ,chtělo by to pokračování jak jsou v nebi nebo kde=)))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama